Co se skrývá v Sargasovém moři? – reportáž z víkendové akce v Plzni (2.

22.11.2012 17:52

O víkendu 2. – 4 listopadu jsme vyrazili (spolu s několika dětmi z oddílů Eliáš a Beroun) do Plzně, abychom v rámci první víkendové akce tohoto školního roku zahájili letošní celoroční hru.

Velmi příjemné a pohodlné zázemí jsme měli v plzeňském sboru. Brzy poté, co jsme sem v pátek večer dorazili, jsme objevili tajemný dopis. V něm nám neznámý pisatel sdělil, že by nám Pathfinderům (coby specialistům na hledání cest) rád předal informace o určité cestě. Nejprve však musíme prokázat, že jsme ti praví, komu by měl t\to informace předat. „Dokažte proto, že jsou Vaše srdce čistá a spravedlivá,“ znělo v dopise. V následném večerním zamyšlení jsme tak s dětmi uvažovali nad tím, co vše má vliv na to, jak smýšlíme a jednáme.

V sobotu dopoledne jsme prožili v plzeňském sboru. V rámci sobotní školy si pro nás Plzeňáci připravili biblickou hru v okolí sboru, při které měly děti za úkol v terénu najít části biblického verše z knihy Přísloví. Následně se děti aktivně zapojily do programu pobožnosti a to zpěvem jedné z písní, co by měla zaznít na prosincové dětské bohoslužbě.

Odpoledne jsme vyrazily do centra Plzně a navštívily zdejší podzemí. Paní průvodkyně nám zde předala další dopis od našeho neznámého. Z něho jsme se dozvěděly, že dotyčný sloužil na lodi, která patřila kapitánu Henry Hudsonovi. To byl slavný mořeplavec a objevitel Hudsonova zálivu, který se při jedné příležitosti od místních domorodců dozvěděl legendu o Rajských ostrovech, bájném místu v Sargasovém moři, které mohou nalézt jen lidé čistého srdce. Během následné cesty došlo na lodi ke vzpouře, neboť část posádky, přes nesouhlas svého kapitána, zatoužila doplout na tento ostrov a vyzvednout zde ukrytý poklad. Vzbouřenci proto vsadili kapitána Hudsona, spolu s jeho synem a několika dalšími námořníky, do člunu, který se brzy ztratil v dálce a už ho nikdo nikdy neviděl. Loď s většinou posádky se vydala směrem k Sargasovému moři. „Co se dělo cestou, nikdo neví, co je jisté, že loď ztroskotala u Afrického pobřeží a Sargasového moře nikdy nedosáhla,“ stálo v dopise.

Po večeři jsme se přesunuly do tělocvičny, kde si pro nás i své svěřence připravil vedoucí plzeňského oddílu David Bokr celou řadu zábavně-sportovních her. Ještě před usnutím nás ve sboru navštívil pravnuk onoho neznámého pisatele, který nám blíže povyprávěl příběh oné nešťastné expedice na Rajské ostrovy. Následně vybídl děti, aby využily veškerý čas, který budou mít v průběhu roku k tomu naučit se námořnickým dovednostem, nashromáždit zásoby a vybavení na cestu, prostudovat mapy a v neposlední řadě se připravit na nebezpečí, která je mohou v oblasti Sargasového moře čekat.

V neděli ráno jsme vyrazili vlakem do Plešnice nedaleko od Plzně. Během následného putování na zříceninu hradu Buben měly děti, dle pokynu od námořníka, prokázat, že se umí správně rozhodovat. Na cestě je čekalo celkem osm stanovišť, na kterých jsme je seznámily s určitou životní situací a nechaly na nich, které z dvou možných řešení této situace si zvolí. Z každé volby pak vyplynuly určité důsledky. Na jednom stanovišti se tak měly děti např. rozhodnout, zda se v situaci, kdy jedou na společnou výpravu a špatně si zapamatovaly odjezd vlaku, rozhodnou sbalit narychlo, hlavně aby stihly vlak, nebo raději zabalí důkladně i za cenu že jim pravděpodobně vlak ujede a ony se budou muset dostat na akci tzv. „po vlastní ose“. Důsledkem prvního rozhodnutí bylo, že se musely vrátit na předchozí stanoviště, důsledkem druhého pak to, že musely před cestou na další stanoviště čekat (v důsledku ujetí vlaku) 5 minut.

Na zřícenině Buben pak měl pro nás Radim připraveno zamyšlení o tom, co to znamená být čistý nejen v myšlení a slovech, ale i činech (jak zní doslova jeden z bodů zákona Pathfindera). Na Ježíšově podobenství o dvou synech, z nichž jeden slíbil otcovi pomoct, ale nakonec své slovo nedodržel, zatímco ten druhý nejprve odmítl, ale nakonec pomohl, nám připomněl, že tím nejpodstatnější nejsou naše předsevzetí a představy o tom, jak bychom měli v životě správně jednat, ale to, jak se nakonec skutečně zachováme.

Po cestě zpátky na nádraží jsme si ještě užili trochu legrace při zábavné hře a při zpěvu několika našich písní pod železničním mostem si vychutnaly úžasnou zdejší akustiku. Po návratu do sboru už nás čekalo jen balení věcí a úklid a pak cesta na zdejší autobusové nádraží. Z něho jsme v dobré náladě a plni dojmů z první letošní víkendovky vyrazili směr Praha.

Honza Bezděkovský

Foto z akce ke stažení zde: https://honzabez.rajce.idnes.cz/Vikendovka_Plzen_-_listopad_2012/