-transformed (2).jpeg)
Reportáž z akce Viva la Revolucion
Letošní ročník lednové zážitkové akce nesl název Viva la Revolucion. Namotivováni zážitky z akce v minulém roce jsme se přihlásili a dorazili na nádraží. Vybaveni svačinkami od našich maminek jsme vyrazili vlakem směr Nymburk.
Po příjezdu do skautské vily Tortuga si každý našel své spací místo a ubytoval se. Byli jsme rozděleni do rodin a každý z nás dostal svůj vlastní občanský průkaz. V tu chvíli jsme ještě vůbec netušili, jak důležitý pro nás tento dokument bude a hlavně jeho obsah.
Už v pátek večer každého z nás čekaly volby. Protože každý z nás byl občanem, mohl se svobodně rozhodnout, kterou stranu podpoří. Před volbami jsme měli možnost absolvovat tři předvolební programy tří různých stran a to Strany národní síly, Strany pracujícího lidu a Strany svobodné budoucnosti. S drtivou převahou vyhrála Strana národní síly. U moci však nezůstala dlouho.
Ani ne hodinu po volbách byl proveden převrat Stranou pracujícího lidu. Snažili jsme se o odboj, ale nakonec jsme byli všichni vyhnáni ven z objektu a rozehnáni do stran. Jediné, čím jsme zůstali spojeni, byly vysílačky. Ale ani komunikace přes ně nebyla bezpečná, byli jsme totiž odposloucháváni. Naším úkolem bylo proklouznout zpět do objektu, aniž bychom byli chyceni „policií“. Při chycení nám byl do občanského průkazu dán zápis, který velmi ztížil naši pozdější aktivitu v rámci akce.
Během sobotního dopoledne jsme stavěli budovy. K tomu jsme potřebovali povolení, které vůbec nebylo snadné získat. Komise povolující veškeré stavby nás opakovaně vyhazovala za úplné maličkosti. Když se nám konečně podařilo povolení dostat, mohli jsme nakupovat materiál pouze ze státních podniků, který byl extrémně drahý. Někteří z nás dřepovali do úmoru, aby si mohli dovolit kvalitnější lepenku nebo třeba dřevěné stěny. Naštěstí se nám podařilo tajně získávat některý materiál levněji z alternativních zdrojů.
Po obědě nám bylo povoleno uskutečnit bohoslužbu. S vděčností jsme této možnosti využili. Zazpívali jsme několik písní za doprovodu improvizované kapely a také si vyslechli kázaní od našeho kazatele Ondry Černocha.
Radost z volnějšího režimu a optimistická nálada nám ale dlouho nevydržela. Do večera totiž musely byt splaceny poplatky za naše budovy, za byty a za jídlo. V odpoledni hře jsme měli moznost nějaké peníze vydělat. Celé rodiny běhaly z JZD do cihlárny a pak zase do pekárny, aby plnily zadané cíle. U šmelináře bylo možné pořídit i lepší produkty - například pomeranče, banány nebo víno. Po celou dobu nás ještě k tomu všemu naháněl „policista“, který kontroloval občanské průkazy a odváděl do vězení osoby s podezřením na protistátní aktivitu. Společnými silami jsme nakonec vybojovali dostatek peněz, abychom mohli vše zaplatit.
Po večeři následovalo večerní zamyšlení na téma babylonského zajetí a pak jsme koukali na film.
V neděli ráno jsme prožili revoluci prostřednictvím deskové hry, po které jsme akci ukončili zpěvem Náměště a snědením dortů. Myslím, že se celá akce povedla a věřím, že se ostatním líbila aspoň tolik jako mně.
Pavla Kafková
